V novém systému televizního pozemního vysílání DVB-T2 zaznamenává Český telekomunikační úřad (ČTÚ) množící se stížnosti na kvalitu televizního příjmu
Při místním šetření však technici úřadu často narazí na problém v anténě nebo přijímací soustavě u diváka, kdy je televizní příjem DVB-T2 signálu v daném místě bezproblémový, ale právě nevhodná anténa nebo nevhodně řešený přijímací řetězec je zdrojem problémů s příjmem, výpadků signálu, případně příjem úplně znemožňuje. Základem pro bezproblémový příjem DVB-T2 vysílání je kvalitní venkovní anténa. Příjem na náhražkové antény nemůže být ze své podstaty stabilní a nelze ho garantovat ani v místech s dostatečnou kvalitou pokrytí vysílače, upozorňuje ČTÚ.
Efektivita, odlišnosti a možné problémy při příjmu DVB-T2
Zejména u příjmu na individuální anténu např. v rodinném domě apodobně v zásadě platí, že pokud byl příjem DVB-T stabilní, měl by být v pořádku i příjem v novém standardu DVB-T2. To ale, bohužel, nemusí platit vždy. Šíření signálů DVB-T2 je z více důvodů poněkud složitější a je značně citlivé na „Pre-echo“ a jiné rušící signály, což je dáno vysíláním v jednofrekvenční síti SFN, kdy jednotlivé multiplexy se stejným obsahem jsou ze všech vysilačů vysílány na stejném kanále. Tyto lokality se pak v praxi v určitých oblastech překrývají, takže Vám stejný signál vejde do antény z růzdných směrů, k tomu navíc i několikrát odražený. Jsou tak kladeny mnohem vyšší nároky na kvalitu příjmu, než tomu bylo u sítí DVB-T. Je náročnější na vhodnost použité antény v daném místě, její správné umístění a nasměrování, ale též na použité komponenty anténního systému, jejich kvalitu, spolehlivost a na kvalitně provedenou instalaci.Různé neodborné instalace antén a celého anténního systému, provedené bez potřebného měřícího vybavení apod., nemusí nyní fungovat spolehlivě a to i přes to, že při příjmu signálů DVB-T byl příjem v pořádku.
Proč u některých programů obraz zamrzá a kostičkuje, když u původního DVB-T bylo vše v pořádku?
1. Oblasti se slabším signálem:
Jelikož DVB-T2 klade vyšší nároky na kvalitu příjmu a jeho šíření je poněkud odlišné, tak v oblastech, kde byly signály DVB-T na hraniční úrovni, nemusí příjem DVB-T2 na stávající anténu fungovat spolehlivě, případně na některých kanálech nejde vůbec, což nám ukazuje praxe na mnoha případech. Na některých místech, kde byl signál konkrétního kanálu v DVB-T na anténě v pořádku, tak po překlopení do DVB-T2 signál na tom samém kanále naměříme často podstatně horší, na spektru deformovaný a s výrazně zhoršenými parametry kvality. Je to dáno tím, že šíření signálů DVB-T2 je skutečně odlišné než u bývalé sítě DVB-T a je mnohem citlivější na rušení, jakým je zejména echo v síti SFN. Řešením je pak měření, na jehož základě zvolíme jinou anténu, případně její přemístění a samozřejmě pečlivé nasměrování.
2.Šíření DVB-T2 v jednofrekvenční síti SFN, rušení signály Pre-echo:
Problém po přechodu na DVB-T2 však může nastat i v místech s dostatečně silným signálem. Jedním z hlavních důvodů je šíření signálů DVB-T2 v takzvané jednofrekvenční síti SFN. Zjednodušeně to znamená, že jednotlivé multiplexy se stejným obsahem jsou ze všech vysilačů šířeny na stejném kanále. Například MUX 21 České televize je v celé republice, až na malé výjimky, šířen na jednotném 26.kanále, MUX 22 na 31.kanále atd… Výrazně se zde tedy projevuje jev zvaný „Pre-echo“. ECHO(ozvěna) nastává v případě, kdy kromě přímého signálu dopadají na anténu také odrazy signálu od okolního terénu. „Pre-echo“ je pak jev, typický právě pro jednofrekvenční síť, kdy na anténu dopadají signály stejného kanálu a obsahu ze dvou vysilačů SFN, ať už přímé signály nebo jejich odrazy a to s různým časovým zpožděním. Výsledkem je, že přijímač (TV nebo setop box) skáče z jednoho signálu na druhý a obraz začne zamrzat a kostičkovat.
„Echo“ a „pre-echo“ pak může být důvodem, proč je například nutné vyměnit stávající anténu za jiný typ, přesto že při příjmu DVB-T byl na tuto anténu příjem stabilní. V amatérských podmínkách, bez znalostí a profesionální měřící techniky, je pak odstranění takového problému v podstatě nerealizovatelné. Kupovat jinou anténu někde v obchodě nepomůže, jediným výsledkem takové snahy formou „pokus/omyl“ jsou pouze zbytečné a mnohdy nemalé finanční výdaje, které žádný efekt nepřinesou. Zde jsou skutečně nutné jak odborné znalosti a zkušenosti, tak vybavení profesionální měřící technikou. Do každého místa je vhodná jiná anténa, jejíž typ určí technik právě na základě zkušeností a měření v daném místě.
3.Ostatní rušení:
Další příčinou možných problémů příjmu jsou různá rušení, zejména pak signály mobilního internetu CDMA a zejména LTE, které jsou šířeny na uvolněných frekvencích TV pásma. Zejména v případě, že pro distribuci signálů z antény je použit zesilovač, může být vlivem přebuzení a rozkmitání zesilovače tímto rušením příjem zcela znemožněn. Různé neodborné instalace antén a celého anténního systému, provedené bez potřebného měřícího vybavení apod., nemusí nyní fungovat spolehlivě a to i přes to, že při příjmu signálů DVB-T byl příjem v pořádku.
Rušení TV příjmu mobilním signálem „LTE“ A Co to „LTE“ vlastně JE?
Jde o signál vysílaný mobilními operátory z jejich základnových stanic BTS, tedy z vysílačů pro přenos rychlého internetu 4G a 5G pro mobilní telefony. Hlavním důvodem je použití frekvencí původně určených pro televizní vysílání - většina TV antén na trhu tento signál bez problémů zachytí, což by až takový problém nebyl pokud by úroveň signálu LTE byla srovnatelná s úrovní TV signálu - tím že TV vysílač je obvykle vzdálen desítky kilometrů a základnová stanice mobilních operátorů pouze pár set metrů je úroveň LTE je obvykle značně vyšší. Pokud silný signál LTE přebudí vstup anténního zesilovače, televize nebo setop boxu tak je problém na světě – zahlcené zařízení tak přestane pracovat a příjem TV signálu není možný. Proto musíme klasický televizní signál z antén v první řadě filtrovat od tohoto nežádoucího.
Přechod na nový vysílaci standard DVB-T2 v pozemním vysílání
Přechod na DVB-T2 byl v ČR ukončen k datu 29.11.2020. Změna vysílání z původního DVB-T na nový vysílací standard DVB-T2 je vynucenou změnou, jejímž důvodem je nutnost uvolnění frekvenčního pásma 700MHz pro potřeby mobilních operátorů. Je to společné rozhodnutí více než 190 států, včetně EU. Toto pásmo pak bude sloužit pro mobilní internet LTE 5G. Dosud byly pro televizní vysílání k dispozici kanály 21 až 60. Po uvolnění pásma 700MHz zůstaly pro šíření televizního vysílání k dispozici pouze kanály 21 až 48. Z toho důvodu se přešlo na vysílací standard druhé generace DVB-T2, který je úspornější (do jednoho kanálu se vejde více programů). Pro příjem je nutný televizor, který již umí zpracovat signály v normě DVB-T2 H265. Tyto televizory jsou v prodeji cca od poloviny roku 2016. Starší televizor je nutné opatřit setop boxem. Není pravidlem, že všechny televizory a setop boxy, které prošly certifikací Českých Radiokomunikací s označením DVB-T2 H265 jsou v daných lokalitách a podmínkách použitelné a spolehlivé.
Odstranění problémů při příjmu pozemního vysílání DVB-T2
Zde nelze nic jiného než konstatovat, že v amatérských podmínkách bez znalostí a profesionální měřící techniky je prakticky nemožné, konkrétní příčinu špatného příjmu určit a odstranit. K odstranění problémů s příjmem DVB-T2 jsou skutečně nutné jak odborné znalosti a zkušenosti, tak vybavení profesionální měřící technikou. Problém je vždy nutné řešit komplexně, od měření signálů na anténě až po měření a odstranění různých zdrojů rušení a podobně. Jsou také známy mnohé případy, kdy některé modely zcela nového televizoru konkrétního výrobce a opatřené nálepkou „DVB-T2 ověřeno“ vykazují výpadky a nestabilní příjem na jednom konkrétním kanále, zatímco na ostatních kanálech fungují normálně. A to právě i přesto, že signály na vstupu TV jsou perfektní a zcela v normě. Nejčastěji se jedná práve o kanál 26. A toto lze opět odhalit pouze měřením profesionální měřící technikou.
Faktory důležité pro příjem DVB-T2
1. Antény
Musí být v ideálním případě směrové – tzn. přijímají signál efektivně téměř a pouze ze směru na který jsou natočeny a musí mít dostatečný zisk. Zisk pasivní antény zjednodušeně udává o kolik je anténa lepší než obyčejný dipól. Někteří zákazníci se chybně domnívají, že zisk antény je to co je udáváno u tzv.aktivních bytových antén - jde většinou o součet zisku antény což u těchto antén je pouze dipól tvořený kusem drátu zalisovaným v lesklém plastu a zisku vestavěného zesilovače. Pro kvalitní příjem DVB-T signálu většinou tyto antény vyhovují pouze v místech umístěných velmi blízko vysílače, který máte řádově„ za okny“.
Pozor! Je nutné upozornit, že žádná anténa, speciálně vyvinutá pro příjem DVB-T2, neexistuje! Antény pro příjem digitálního DVB-T a DVB-T2 vysílání jsou stále stejné. Anténa není nikdy určena pro nějaký vysílací standard či kodek apod., ale je určena pouze k příjmu daných frekvencí. Proto pozor na různé přívlastky typu „DVB-T2 ready, Full HD 1080, 4K UHD HEVC kompatibilní“ a podobně jsou pouze marketingovým nástrojem prodejců. Obzvláště důležité pak je varovat před nákupem různých malých aktivních antén, které bývají v plastovém krytu s vestavěným zesilovačem. Za hodně peněz v tomto případě pořídíte spíše rušičku, než anténu. Jediným řešením kvalitního příjmu je vždy klasická, kvalitní venkovní anténa, určená do daných příjmových podmínek.
Anténa se proto nekupuje dle toho, jakou nám poradí v prodejně nebo jakou má soused ve stejné ulici, ale nejvhodnější typ antény se určí až na základě měření v daném místě. To platilo vždy, avšak u příjmu signálů DVB-T2 je toto pravidlo mnohem aktuálnější. Obzvláště v různě členitém terénu jsou příjmové podmínky i na místech, která nejsou od sebe daleko vzdálena, různé. V mnoha případech a v otevřeném terénu budou pravděpodobně stejné, ale nemusí tomu být vždy. Kupovat jinou anténu někde v obchodě proto nepomůže, jediným výsledkem takové snahy formou „pokus/omyl“ jsou pouze zbytečné a mnohdy nemalé finanční výdaje, které žádný efekt nepřinesou. Ze zkušeností ČTÚ vyplývá, že se v poslední době velmi rozšířily různé „aktivní“ venkovní antény. Typicky se jedná o náhražkovou anténu – samotný dipól, kovový plíšek nebo jen kus drátu – ukrytý v plastovém krytu a doplněný zesilovačem. „Prodejci tyto antény často nabízejí jako speciálně vhodné pro DVB-T2 vysílání, HD příjem a podobně. Realita je taková, že směrovost a kvalita těchto výrobků je výrazně horší než u nejlevnějších klasických antén, zato cenově běžné antény výrazně převyšují,“ upozorňuje ČTÚ. Úřad varuje i před tím, že prodejci často udávají nereálné parametry, zejména zisk antény neodpovídá skutečnosti. Často také označují vhodnost antény dle vzdálenosti od vysílače, což je z technického hlediska naprosto nepoužitelný parametr. Síla a kvalita signálu totiž může být několik kilometrů od vysílače v údolí horší než sto kilometrů daleko na kopci nebo v rovině.
Mezi anténami jsou rozdíly v ceně, ale také v kvalitě příjmu. Směrovost a zisk antény udává laicky řečeno efektivitu antény v příjmu signálu ze žádaného směru a také potlačení příjmu z jiných směrů, kam anténa nemíří. U systému DVB-T2 se využívají rozsáhlé jednofrekvenční sítě, kdy mohou jednotlivé vysílače mezi sebou interagovat a směrová anténa problematické situace omezí.
2. Prvky za anténou
Kromě samotné antény je častým problémem i zbytek signálového řetězce, tedy prvky za anténou. Koaxiální kabel od antény by měl být kvalitní, venkovní s PE izolací, která odolá povětrnostním vlivům. Bílé kabely nejsou do venkovního prostoru vhodné. Ty levnější vydrží na střeše třeba jen dvě nebo tři zimy, než se plášť kabelu začne rozpadat, do kabelu se dostane voda a kabel od antény tak může signál výrazně zhoršovat třeba už dva roky po instalaci. Další komplikace může způsobovat nedostatečné stínění kabelů, kdy se do kabelu dostává signál ze vzduchu, anebo rušení od domácích spotřebičů, datových rozvodů či nabíječek. Komplikace s příjmeme TV signálu může způsobovat nedostatečné stínění kabelů, kdy se do kabelu dostává signál ze vzduchu, anebo rušení od domácích spotřebičů, datových rozvodů či nabíječek.
3. Anténní zesilovač
Je to aktivní prvek, který má za úkol zesílit signál přijatý anténou na úroveň dostačující pro rozvod po domácnosti a pokrytí ztrát, které vznikají cestou v propojovacích kabelech a zařízeních televizního rozvodu. Pro stabilní anténní systém je vhodné při plánování rozšířit o zesilovače s možností regulace zisku - protože pro TV je vhodný signál který je "silný akorát" běžně na vstupu TV v rozmezí 55 - 75 dBuV. Příliš silný signál (o vysoké úrovni) zahltí tuner TV přijímače nebo setop boxu a příjem není stabilní, vypadává a kostičkuje . Moderní domovní anténní zesilovače většinou neobsahují napájecí zdroj a bývají napájeny po koaxiálním kabelu. Zesilovač je vhodné umístit co nejblíže anténě (nebo více anténám) pod střechu, tak abychom zabránili vlivu povětrnosti na toto citlivé zařízení. Pokud jej umístíme na střechu - v létě je v něm i více než 40 stupňů Celsia a v zimě klidně i minus 20 stupňů, navíc je celoročně vystaven změnám vzdušné vlhkosti ve značném rozmezí, což pochopitelně má vliv na jeho elektrické vlastnosti, ale také snižuje jeho životnost a zesilovač tak dříve "odejde".
4. Koaxiální kabel
Je velmi důležitým prvkem anténního systému, propojuje jednotlivé komponenty. Doporučujeme používat kabel s celoměděným jádrem a kvalitním stíněním pomocí fólie s co nejvíce drátků opletení. V běžných elektroprodejnách vám pod názvem koaxiál většinou prodají za 10-20Kč/metr kabel CCS který má z důvodu snížení ceny jádro ze slitiny oceli a mědi, který není pro anténní systémy příliš vhodný z důvodu vysokého útlumu (na anténní zesilovač nám z napájecího zdroje přijde například pouze místo potřebných 12V pouze 10V, nebo bude signál třeba po 20 metrech zeslabený klidně o desítky decibelů).
 VOLEJTE NON- |